173

■ ZPRÁVA 
Konference k 10. výročí Centra vizuální 
historie Malach: Prague Visual History 
and Digital Humanities Conference 2020, 
27.–28. 1. 2020

V  roce 2020 uplynulo deset let od založe­
ní Centra vizuální historie Malach při Ústavu 
formální a  aplikované lingvistiky Matematic­
ko­fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Během 
první dekády své existence se CVH Malach 
etablovalo jako průsečík humanitních a spole­
čenských věd s digitálními technologiemi. Stalo 
se uznávanou institucí, která se věnuje zejména 
orální historii a  dějinám genocid. Základním 
kamenem činnosti CVH Malach je zpřístup­
nění rozsáhlých sbírek orálněhistorických roz­
hovorů. CVH Malach původně vzniklo jako 
přístupový bod k Archivu vizuální historie USC 
Shoah Foundation; tato stále rostoucí sbír­
ka rozhovorů se svědky a  přeživšími genocid, 
zejména holocaustu, v  současnosti obsahu­
je téměř 55 000 audiovizuálních nahrávek ve 
více než 40 jazycích. Od roku 2018 je v  CVH 
Malach k dispozici též Fortunoffův videoarchiv 
svědectví o holocaustu Yaleovy University s více 
než 4400 rozhovory. Návštěvníci mohou navíc 
pracovat i s menšími sbírkami: archivem Refu­
gee Voices (150 anglických rozhovorů) a malou 
částí rozhovorů z Židovského centra holocaus­
tu v  Melbourne (15 rozhovorů s  přeživšími 
narozenými na území Československa). Kro­
mě přístupu do uvedených databází se CVH 
Malach podílí na výzkumných a  vzdělávacích 
aktivitách, spolupracuje s  dalšími fakultami 
Univerzity Karlovy a  s  domácími i  zahranič­
ními institucemi. V  průběhu let se v  Centru 
konaly vzdělávací semináře pro učitele z ČR i ze 
zahraničí, letní školy pro mezinárodní studenty 
a mnoho skupinových exkurzí vysokoškolských 
studentů různých oborů. V roce 2019 byl zahá­
jen program stáží, který studentům umožňuje 
seznámit se s  technologickými a  obsahovými 
aspekty činnosti CVH Malach. U  příležitos­
ti 10. výročí existence CVH Malach byl tak 
i  s  ohledem na rozvíjející se náplň činnosti 
centra podstatně rozšířen i program pravidelné 
lednové konference, která byla nazvána Prague 
Visual History and Digital Humanities Confe­
rence (PraViDCo). První den konference (27. 

ledna) byl věnován zvaným přednáškám a dis­
kusím zástupců partnerských institucí, zatímco 
ve druhém dni vystoupili domácí i zahraniční 
badatelé v  klasickém konferenčním rámci na 
zá kladě otevřené výzvy k zasílání příspěvků. 

V  dopolední části programu prvního dne 
vystoupili jako zvaní řečníci Martin Šmok 
z USC Shoah Foundation (s přednáškou „Edu­
cation through genocide testimony: Visual 
History Archive of USC Shoah Foundation, 
IWitness and IWalks in the Czech schools“) 
a následně Stephen Naron s Jakem Karou, zastu­
pující Fortunoffův archiv (přednáška „Striking 
a Balance Between Ethics and Access: The For­
tunoff Archive’s Approach to the Digital Huma­
nities“). Většina dalších hostujících řečníků 
následně vytvořila dva expertní panely. První 
z nich, nazvaný Institutions and Oral History in 
Europe, „Micro“ and „Macro“ Perspectives and 
Possibilities, Research and Technology, obsaho­
val příspěvky Adama Hradilka z  Ústavu pro 
studium totalitních režimů, Natalie Otriščenko 
z  Centra pro urbánní historii v  Lvově, Micha­
ela Loebensteina z  Rakouského muzea filmu, 
a  Martina Bulína ze Západočeské univerzity 
v Plzni. Diskuse směřovala od využití rozsáhlých 
archivů nahrávek orálněhistorických rozhovorů 
v  badatelské a  vzdělávací praxi, přes obecnější 
otázky spojené s  interpretací audiovizuálního 
materiálu z hlediska filmové teorie, až k nejno­
vějším pokrokům na poli počítačové lingvisti­
ky a  automatického zpracování mluvené řeči. 
Druhý expertní panel, nazvaný Interdisciplinary 
Research and Visual History Archival Collecti­
ons, představil konkrétní výzkumné projekty 
Hany Kubátové zastupující Centrum pro tran­
sdisciplinární výzkum traumatu, násilí a  spra­
vedlnosti při Univerzitě Karlově a Ildikó Barna 
budapešťské Univerzity Loránda Eötvöse. Hana 
Kubátová pohovořila o  tématu přináležitosti 
v  kontextu osobní biografie; Ildikó Barna pak 
o využití komplementárních archivních zdrojů 
různého charakteru, zvláště tradičního archiv­
ního materiálu a  orálněhistorických pramenů. 
První konferenční den uzavřelo předání cen 
vítězům komiksově­výtvarné soutěže a  exklu­
zivní projekce dokumentárního filmu Terezínští 
hrobaři režisérky Olgy Struskové, který vznikl 
v produkci České televize.



174

H I S T O R I C K Á  S O C I O L O G I E  1/2020

Druhý konferenční den (28. leden 2020) byl 
vyhrazen příspěvkům zejména mladších bada­
telů z ČR i zahraničí, shromážděným na základě 
otevřené výzvy. První sekce této části konference 
se věnovala uplatnění digital humanities v his­
torii. Začala příspěvkem „How to detect coup 
d’état 800 years later“ od Jana Škvrňáka, Jere­
miho Ochaba a Michaela Škvrňáka z Masaryko­
vy univerzity v Brně v České republice. Autoři 
uplatnili analýzu sociálních sítí na poměrně 
neobvyklém případu zkoumání politických spo­
jenectví v českém království raného středověku 
s  cílem rozplést mocenské vztahy a  jejich vliv 
na tehdejší svět aristokracie. Mauricio Nicolas 
Vergara následně ve svém příspěvku popsal, jak 
podceňovaným prvkem byly přírodní katastro­
fy ve vojenských taženích první světové války 
v  alpské oblasti  – a  podceňovaným faktorem 
zůstaly i při současném výkladu dějin. Jeho prá­
ce představuje přístup GIS (Geographic Informa­
tion Systems), který umožňuje lepší pochopení 
tohoto jevu. Magdalena Sedlická a  Wolfgang 
Schellenbacher z Masarykova ústavu Akademie 
věd ČR pak popsali proces tvorby databáze vizu­
ální historie (EHRI Online Edition), založený 
na interdisciplinárním porozumění shromáždě­
ným materiálům, ale též zohlednění perspektivy 
koncového uživatele, vedoucí ke vzniku přínos­
ného uživatelského rozhraní pro výzkumné pra­
covníky, učitele, studenty i širší veřejnost. 

Druhá sekce byla zaměřena na různé pří­
stupy k novým historickým pramenům v digi­
tálním kontextu. Vanessa Hannesschläger 
z Rakouské akademie věd představila probíhající 
projekt, jehož cílem je reedice právních doku­
mentů rakouského spisovatele a novináře Karla 
Krause, vycházející z verze publikované knižně 
v 90. letech. Eva Grisová z Univerzity Jana Evan­
gelisty Purkyně v Ústí nad Labem následně na 
konkrétním příkladu přiblížila, jak mohou být 
audiovizuální nahrávky orálněhistorických svě­
dectví využity i  pro výzkum starších historic­
kých období. Ukázala, že i rozhovory věnované 
primárně holocaustu mohou být v  kombinaci 
s  dalšími prameny hodnotným zdrojem pro 
zkoumání dlouhého 19. století. Nataša Simeuno­
vić Bajić ze srbské Univerzity v Niši pak přiblíži­
la zajímavý fenomén známý jako Jugonostalgie, 
a to v jeho internetové podobě. Prostřednictvím 

analýzy online archivů tištěných i  filmových 
médií, YouTube videí, internetových médií 
a  sociálních sítí autorka prozkoumala, jak se 
internetová sféra stává jakýmsi virtuálním 
muzeem a  otevřeným prostorem pro sdílení 
a formování individuální i kolektivní paměti.

Třetí panel se podrobněji zaměřil na kvali­
tativní analýzu svědectví o holocaustu v audio­
vizuálních rozhovorech. Jakub Bronec z  Uni­
verzity v  Lucemburku osvětlil málo známý 
případ československých Židů, kteří se rozhodli 
vyhledat úkryt v Lucembursku, ježovšem nebylo 
oním bezpečným útočištěm, po kterém toužili. 
Přiblížil systematické pronásledování těchto lidí, 
které je zkoumáno v rozsáhlejším výzkumném 
projektu, jenž využívá i orálněhistorické mate­
riály. Následně se Karolína Bukovská z  Freie 
Universität Berlin a Jakub Mlynář z Univerzity 
Karlovy ve společném příspěvku zaměřili na 
způsoby, jimiž je do rozhovoru vedeného meto­
dou orální historie zapojeno zobrazení tetování 
přeživších koncentračního tábora v  Osvětimi. 
Do popředí se zde dostal i často přehlížený vliv 
tazatelů a výzkumného kontextu na výslednou 
podobu rozhovoru.

Poslední sekce, nazvaná Identities, Beliefs 
and Humanism in the Modern Era, poskytla 
příležitost k  širší konceptuální diskusi vybra­
ných klíčových témat spojených s  využitím 
audiovizuálních digitálních zdrojů ve vztahu 
k  jejich tvůrcům a  zprostředkovatelům. Dee­
pika Kashyap z  estonské Univerzity v  Tartu 
se zabývala otázkou identity indické menšiny 
Nyishi, jak je reprezentována v  on­line sféře 
prostřednictvím dokumentace kulturních prv­
ků, které zachycují jejich identitu. Poté se Lauri 
Niemistö z  finské Univerzity věnoval formám 
především vizuální reprezentace hnutí za práva 
žen v  populárním britském satirickém časopi­
se Punch mezi lety 1905 a 1914. Ukázal, že pro 
správné pochopení tropů a alegorií, které zpro­
středkovávají sociálně konstruované významy, 
je velmi důležité podrobně znát historický kon­
text. V dalším příspěvku se Komlan Agbedahin 
z  univerzity Svobodného státu v  Jihoafrické 
republice zaměřil na nedávný skandál z africké­
ho fotbalového šampionátu coby příklad potla­
čení lidské důstojnosti a hodnoty lidského života 
ve snaze podrobit se obchodním a  politickým 



175

Zpráva 

zájmům. Poukázal též na skutečnost, že inter­
netové zdroje umožňují rekonstrukci události 
včetně osobních svědectví fotbalistů, jejichž 
spoluhráči byli při vojenském incidentu zabiti. 
Celou konferenci pak uzavřel příspěvek Karin 
Hofmeisterové z  Univerzity Karlovy, která se 
věnovala reprezentacím mučednictví ve vizuál­
ní a textové produkci srbské pravoslavné církve 
a otázce kontinuity tohoto fenoménu s obdobím 
jugoslávského socialismu. 

Dvoudenní konference poskytla vhled do 
široké palety různých témat, metod a přístupů, 
s  nimiž přišlo CVH Malach do styku během 

prvních deseti let své existence. Příspěvky z dru­
hého dne jsou shromážděny v  konferenčním 
sborníku, který je již k dispozici i v elektronic­
ké podobě (https://ufal.mff.cuni.cz/malach/en 
/publications). Centrum bude bezesporu i nadá­
le sloužit jako místo setkávání vědců, učitelů, 
studentů a všech, kteří mají zájem dozvědět se 
o  zkušenosti lidí, kteří byli ochotni sdílet své 
životní příběhy navzdory prožitým tragédiím 
a utrpení.

Jiří Kocián – Jakub Mlynář
DOI: 10.14712/23363525.2020.15